Jednou z našich priorit pro Zbýšov je postupně pracovat na zelených a funkčních veřejných prostorách, aby byly pro lidi co nejpřitažlivější. I v této oblasti chceme spolupracovat s odborníky. Zeptali jsme se proto uznávaných krajinářských architektů z firmy M & P, kteří získali již několik ocenění za svoje návrhy – více informací a odkazy na jejich úspěšné realizace naleznete na jejich stránkách www.mparch.cz. Martin Leščinský položil paní Markétě Veličkové několik otázek:
1. Podle čeho se pozná dobrý park?
Dobrý park má především sloužit lidem. Je to dotek přírody ve městě, místo klidu i sportovního či kulturního vyžití. V parku lze krmit kachny, grilovat, využít dětská i sportovní hřiště, je to prostor pro teenaigery stejně jako pro lidi v pokročilém věku. V dobrém parku se lidé cítí dobře, rádi se tam vrací a tráví svůj volný čas. Může být příjemnou zkratkou, spojnicí důležitých míst, i přechodovým místem mezi městem a volnou krajinou. Lze se tu prohánět na kolečkových bruslích, dát si kávu v kavárně, zajít na koncert, do letního kina nebo třeba pěstovat jablka a následně organizovat moštování či jiné společenské akce. Podoby parku jsou nespočetné, ale vždy by měl být dobře vložen do struktury města a organizován tak, aby si jednotlivé aktivity vzájemně nevyrušovaly a pěší i cyklodoprava proudila logicky. Zároveň by měl být bezpečný, dobře osvětlený, přehledný. Forma parku a též kvalita realizace úzce souvisí také s rozumnými náklady na údržbu, které by měly být známy (společně s financemi nutnými k založení) už na počátku projektové činnosti. Dobrý park výrazně zlepšuje kvalitu bydlení ve městech a zejména lidem v bytech nahrazuje soukromou zahradu. Ale na rozdíl od privátních objektů má velkou výhodu v sociálním kontaktu, v možnosti setkávání se a smysluplném trávení volného času.
2. Jaký je optimální postup při navrhování městských parků?
Klíčové je zadání investora, jeho představa velikosti, náplně prostoru jeho finanční představy.
Na počátku by měl stát vždy kvalitní návrh. Ten může vzejít z architektonické soutěže o návrh, nebo lze zakázku zadat na základě referencí renomovanému ateliéru. Slepou cestou jsou výběrová řízení, kde hraje klíčovou roli cena. Takovým způsobem nikdy investor nezjistí, co a v jaké kvalitě mu autor vlastně nabízí.
Po projekční fázi, která pochopitelně prochází připomínkováním investora, následuje fáze realizační, kterou v případě potřeby lze obvykle rozdělit na etapy.
3. Co byste konkrétně doporučil změnit ve Zbýšově? nebo Jaké kroky by mělo nové zastupitelstvo podniknout?
Na počátku je nutné mít představu koncepce celku. Někde pomůže kvalitní mobiliář, jinde uliční alej, na jiném místě je potřebné upravit celé prostranství, často jsou bolavými místy prostory mezi bytovými domy. Obecně v sídlech chybí voda v nejrůznějších formách – rybník, pítko na dětském hřišti, napáječka pro ptáky. Toto téma se stává stále aktuálnější zejména vzhledem ke klimatickým změnám. Ale není to jen o současné struktuře města, ale i budoucím rozvoji. Sídlo by se mělo rozvíjet rozumně, nové čtvrti by měly být plánovány s vědomím návaznosti na rostlý organismus města. Ulice by měly mít logickou orientaci ke světovým stranám i umístění domů na pozemcích, měly by být bezpečné, jak pro auta, tak pro pěší, ideálně doplněné stromy pro lepší mikroklima a pobytovou pohodu. Součástí každého sídla by měly být setkávací prostory pro konání nejrůznějších akcí, tak pro každodenní kontakt obyvatel – takovými místy jsou v první řadě centrum – náměstí – srdce sídla, dále parky, proluky nebo jen upravené „plácky“ před nejrůznějšími službami. A logickou součástí je i bezpečná doprava včetně adekvátního počtu parkovacích míst. Zastupitelstvo si musí rozhodnout, zda stojí o úpravu konkrétního místa či nejdříve o celkovou územní studii veřejných prostranství, která mu pomůže stanovit priority.
Markéta Veličková a Petr Velička
Vizualizace parku v Českých Budějovicích.