V úterý 7.5.2019 byl Zbýšov hostitelem odborné panelové diskuze na aktuální a naléhavé téma „Jak zadržovat vodu v krajině”. Debaty se zúčastnilo téměř 40 lidí, převážně zastupitelů z širokého okolí: z Nové vsi, Ivančic, Oslavan, Neslovic, Ivančic, Zbýšova, Zakřan, Rosic, Rudky, Litostrova a dalších obcí.
Odbornými hosty byli:
- Jana Krutáková, poslankyně PČR, členka Zemědělského výboru a Komise životního prostředí Svazu měst a obcí ČR,
- Markéta Veličková, autorizovaná krajinářská architekta,
- Dalibor Kolčava, vedoucí Odboru životního prostředí MěÚ Rosice,
- Stanislav Koukal, ředitel regionálního pracoviště JMK Agentury ochrany krajiny a přírody ČR.
Debata, kterou moderoval náš zastupitel Martin Leščinský ukázala, že téma zadržování vody je na jedné straně komplexní a propojující mnoho samostatných oborů a na druhé straně někdy stačí drobná a finančně nenáročné opatření, aby efekt byl rychle vidět. V následujícím textu shrnujeme některé myšlenky a doporučení.
Jana Krutáková uvedla, že vedle snahy do územního plánu zapracovat co nejvíce stromů, keřů a zelených ploch, je možné ihned přistoupit k jednoduchým opatřením, a uvedla několik příkladů:
- výsadba popínavých rostlin na betonové zdi, které pomohou snížit teplotu v zástavbě a také přidají do intravilánu zelený prvek,
- zvyšování podílu průsakových ploch namísto betonu nebo asfaltu (například parkovací stání), možné je využít také zatravňovací dlaždice,
- drobné terénní úpravy jako jsou zasakovací průlehy, mlatové cesty, apod.
- zastřešení dětských hřišť pomocí stromů nebo plachet, zvláště v letních měsících mají tendenci se rozpalovat a pobyt na nich je prakticky znemožněn.
Zdůraznila také význam vzdělávání a motivace občanů ze strany obecních úřadů.
Markéta Veličková upozornila, že kvůli rostoucímu procentu zastavěnosti, asfaltování
a betonování srážková voda z města rychle odchází kanalizací, což způsobuje oteplování města
a zhoršování mikroklimatu. Z dlouhodobého pohledu doporučuje městům koncepční přístup prostřednictvím standardních nástrojů plánování jako je územní plán a územní studie. Detaily vybraných míst (například konkrétní ulice, parky nebo prostory mezi bytovými domy) mohou být dále rozpracovány v dílčích územních studiích veřejného prostranství. Výhodou je, že i tyto studie
a projekty mohou být nově až do výše 90 % financovány z dotací.
Podtrhla také význam stromů v krajině, zvláště ve městě. Stromy vytvářejí stín, snižují prašnost, zadržují vodu, ochlazují vzduch, poskytují útočiště živočichům a rostlinám a celkově zvyšují atraktivitu lokality. Velké stromy se navíc stávají historickým dědictvím. Uvedla, že v rámci Zbýšova vidí celou řadu míst vhodných pro sázení stromů.
Připomněla také význam odborné péče o zeleň. Technické služby, které běžně ve městech působí, by podle ní měly mít odborné vedení zahradníka, který jim vysvětlí jak o zeleň vhodně pečovat. A opět jde o detaily, například odpovídající zavlažování nově vysazených stromů v suchých obdobích, sekání trávníků méně často a ne tak nakrátko. Delší trávník lépe zadržuje vodu, zůstane delší dobu zelený
a poskytuje útočiště drobnému hmyzu.
Stanislav Koukal očekává, že příští rok bude téma klesajících zásob vody ještě naléhavější a to i v případě, že počasí zůstane na stejné či průměrné úrovni. Obcím doporučuje využít končícího operačního programu životní prostředí a také nabízí podporu v podobě konzultací. Ty se mohou týkat nejen konkrétních dotačních příležitostí, ale i územních studií. V tomto případě nabízí možnost společně s projektantem či architektem projednat konkrétní záměry a možnosti jejich financování z dotací. Upozornil, že je pro města výhodnější přistoupit k plánování města jako celku. Jednak získají větší bodové hodnocení (při posuzování žádosti o dotace) a jednak je administrativní náročnost stejná při malém i velkém rozsahu projektu.
Dalibor Kolčava vysvětlil roli Odboru životního prostředí, který v rámci MěÚ v Rosicích vede. A také přiblížil důležité právní normy, které tématiku zadržování vody řeší: zákon o vodách, zákon o ochraně přírody a krajiny, zákon o ochraně zemědělského a půdního fondu. Připomněl, že zákon o vodách popisuje hierarchii hospodaření se srážkovou vodou tak, že nejdříve se má voda využívat (například pro zavlažování), potom zasakovat a až potom odvádět.
Mimo jiné ocenil místní meteorologickou stanici, kterou ve Zbýšově od roku 2008 provozuje Miroslav Procházka (viz https://www.pocasizbysov.info) a krajinářsky unikátní prvek zbýšovské haldy.
Video záznam celé debaty:
